ZOP

Tak tohle byla moje úplně první zkouška. Bylo to na cizím cvičáku, nikoho jsem tam neznal, samotnému se mi tam nelíbilo, tak hlavně neztratit pánečka!
Hned první cvik - přivolání - se nějak moc nevyvedl. Já sice přiběhnu rád, ale ono musí být taky odkud přiběhnout. A mně se od pánečka vůbec nechtělo. Pak to bylo všechno pěkné až do odložení. To moc nemusím. No, chvíli jsem vydržel, ale pak už se to nedalo: všichni běhají a cvičí, a já tam budu ležet, to tak. Páneček ale z nějakého neznámého důvodu nebyl rád, že mě má zase nablízku, tak jsem při druhém odložení (tam je ta hrůza dvakrát, jednou ve skupině) raději jenom usilovně štěkal, aby všichni viděli a slyšeli, jak trpím. Fungovalo to. Sousední psík to nevydržel a odešel.
Zbytek už byl naštěstí v pohodě, jinak bych asi musel domů pěšky...